fbpx
Kdy musíte platit nový poplatek z pobytu 1260 Kč za každého nájemce v bytě

Kdy musíte platit nový poplatek z pobytu 1260 Kč za každého nájemce v bytě

Pokud pronajímáte váš byt nájemcům k dlouhodobému bydlení, dotýká se vás novinka, která byla původně (snad) zaměřena spíš na ty, kteří ve svých bytech ubytovávají hosty jen krátkodobě.

Proč?

Města a obce se již delší dobu snaží dostat pod kontrolu krátkodobé pronajímatele bytů (ubytovatele přes airbnb, booking apod.) a vydávají proto různé předpisy, kterým se tuto činnost snaží regulovat.

Již řadu let se to v různých částech země děje prostřednictvím “pobytového poplatku”. Ten známe jako turisté z lázní, horských či turistických středisek, kdy majitel lázní/penzionu/hotelu odvádí z každého ubytovaného turisty městu či obci tuto pomyslnou daň.

V poslední době se tento poplatek ale, právě kvůli krátkodobým pronájmům městských bytů, rozšiřuje plošně. A zasahuje tak – možná záměrně, možná omylem – i do činnosti těch pronajímatelů, kteří poskytují své byty k tradičnímu dlouhodobému bydlení.

Od 1.1. 2020 platí v Praze, Brně a dalších městech a obcích vyhláška, která takový poplatek z pobytu přikazuje vybírat i pronajímatelům bytů, ve kterých bydlí nájemci dlouhodobě.

O co jde?

Vyhláška je formulovaná tak, že přikazuje pronajímateli vybírat a platit pobytový poplatek v podstatě ode všech dospělých lidí, kteří nejsou místní a pobývají v jeho bytě 60 dní (citace z brněnské vyhlášky, v pražské vyhlášce a ostatních městech obdobně):

(1) Předmětem poplatku z pobytu je úplatný pobyt trvající nejvýše 60 po sobě jdoucích kalendářních dnů u jednotlivého poskytovatele pobytu. Předmětem poplatku není pobyt, při kterém je na základě zákona omezována osobní svoboda.
(2) Poplatníkem poplatku z pobytu je osoba, která v obci není přihlášená (dále jen “poplatník”).
(3) Plátcem poplatku z pobytu je poskytovatel úplatného pobytu (dále jen “plátce”). Plátce poplatku je povinen vybrat poplatek od poplatníka.

Při pozorném čtení si všimnete, že poplatek se platí u těch osob, které v pronajatém bytě bydlí nejdéle 60 dní. A na první pohled to tedy vypadá, že majitel bytu s dlouhodobým nájemcem se nemusí ničeho bát: Pokud totiž nájemce bydlí v bytě 61 dní a více, poplatek se na něj nevztahuje.

To je samozřejmě pravda a pro dlouhodobé pronajímatele dobrá zpráva, i přesto ale musíme jako dlouhodobí pronajímatelé vést tuto povinnost v patrnosti.

Pokud totiž byt sice pronajmeme dlouhodobě, ale nájemce jej opustí do dvou měsíců od jeho počátku, tato povinnost se vztahuje i na nás.

Důvody rychlého konce nájmu, který byl původně zamýšlen dlouhodobě, můžou být různé.

Někdy se nájemce nastěhuje do bytu se záměrem bydlet v něm ve dvou… ale tento vztah po několika týdnech společného bydlení skončí. Jindy si nájemce až pozdě uvědomí, že na nájemné prostě nemá. Další dostanou nečekanou výpověď či se jim obrátí život naruby a potřebují tedy byt opustit. A někdy odejde na odpočinek samotný nájemce.

Když za pronajímatelem v těchto situacích přichází nájemce s žádostí o předčasné ukončení nájmu, ti zkušení zvažují pro a proti:

Tlačit nájemce k dodržení smlouvy s tím, že podepsal smlouvu např. na rok. Že nájem nelze vypovědět okamžitě jen tak. Že musí uběhnout výpovědní doba. Že po její dobu má nájemce platit nájemné. A že má k dispozici nájemcovu kauci.

Nebo vyhodnotit pravděpodobnost toho, zda nájemce bude hradit nájemné v době, kdy v bytě už nebude (protože jej fyzicky může opustit kdykoliv). Kolik si vezme z kauce (pokud nějakou vůbec vybral). A zda by nebylo lepší na návrh předčasného skončení nájmu raději přistoupit a najít do bytu někoho, kdo bude mít o bydlení zájem… a bude nájemné také platit.

Pokud ale nájemce opustí pronajatý byt během těch prvních 60 dnů nájmu, vyhláška o pobytových poplatcích vystrčí své růžky a stanoví pronajímateli následující povinnosti:

a. Pronajímatel musí v takovém případě do 15 dnů oznámit městu, že se tak stalo:

čl. 8. odst (1) “Plátce je povinen ohlásit správci poplatku vznik poplatkové povinnosti ve lhůtě do 15 dnů od zahájení činnosti spočívající v poskytování přechodného ubytování osob za úplatu. Stejným způsobem oznámí ubytovatel správci poplatku ukončení činnosti spočívající v poskytování přechodného ubytování za úplatu.”

b. Pronajímatel musí zahájit vedení evidence… ve které o tomto případu povede záznam následujících celých 6 let:

čl 9. (1) Plátce poplatku z pobytu je povinen vést v listinné nebo elektronické podobě evidenční knihu za každé zařízení nebo místo, kde poskytuje úplatný pobyt. Do evidenční knihy zapisuje údaje týkající se poplatníka.

(2) Údaji podle odstavce 1 jsou
a) den počátku a den konce pobytu,
b) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa přihlášení nebo obdobného místa v zahraničí,
c) datum narození,
d) číslo a druh průkazu totožnosti, kterým může být
1. občanský průkaz,
2. cestovní doklad,
3. potvrzení o přechodném pobytu na území,
4. pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie,
5. průkaz o povolení k pobytu,
6. průkaz o povolení k pobytu pro cizince,
7. průkaz o povolení k trvalému pobytu,
8. průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany, nebo
9. průkaz žadatele o poskytnutí dočasné ochrany, a
e) výše vybraného poplatku, nebo důvod osvobození od poplatku.

(3) Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny správně, úplně, průkazně, přehledně, srozumitelně, způsobem zaručujícím trvalost zápisů a musí být uspořádány postupně z časového hlediska.

(4) Plátce poplatku je povinen uchovávat evidenční knihu po dobu 6 let ode dne provedení posledního zápisu.

c. Kromě toho musí pronajímatel také samozřejmě onen poplatek také zaplatit (v různých místech města různou výši, např. 21 Kč/den, za 60 dní tedy 1260 Kč). A to aniž by jej od nájemce ve skutečnosti inkasoval. Poplatek má totiž sice hradit nájemce, ale prostřednictvím pronajímatele. A pokud jej tedy nájemce pronajímateli nezaplatí, musí jej zaplatit ze svého právě pronajímatel.

Ano, pozorní pronajímatelé si všimnou, že výše uvedené se týká jen těch nájemců, kteří nemají v dané obci/městě hlášený trvalý pobyt. Tj. těch, kteří nejsou místní či kteří si nepřihlásí adresu pronajatého bytu jakou svou trvalou adresu, ale v bytě “pouze” bydlí, zatímco úředně jsou vedeni na jiné adrese v jiném městě.

Otázka trvalého pobytu je ale pro řadu pronajímatelů citlivá, mnoho pronajímatelů nechce, aby si nájemce v bytě zřídil trvalý pobyt (např. kvůli strachu, že je tam budou hledat exekutoři, a to i třeba řadu měsíců či let poté, co byt opustí) a proto dopady vyhlášky pocítí.

Jak se na to má pronajímatel připravit?

Vlastníkům investičního kurzu Jak kupovat a pronajímat byty jsme již rozeslali doporučení a instrukce, včetně textu ujednání, které si doplní do naší “neprůstřelné” nájemní smlouvy, aby byli maximálně chráněni.

Ostatní pronajímatelé by si měli nyní zkontrolovat, zda podobná vyhláška neplatí i v jejich městě/obci. A nastudovat si, jaké mají povinnosti.

Pro pronajímatele se totiž situace bude bohužel vyvíjet dál spíš negativně: Z úředního hlediska je totiž vždy jednodušší vymyslet nějaký poplatek a přenést výběr na někoho jiného… než aktivně hledat, dokazovat a trestat nějaké konkrétní porušení stavebních, hygienických, požárních či živnostenských předpisů.

Pokud tedy bude trvat snaha měst a obcí o regulaci krátkodobých pronájmů, bude to s sebou bohužel přinášet i povinnosti pro klasické dlouhodobé pronajímatele.

Pavel Řehulka
JakPronajimatByty.cz

Komu by se to hodilo? Dejte mu vědět...