Newsletter: Kdo nově platí za televizi a rozhlas – nájemce nebo pronajímatel?

Jedna z častých otázek, se kterou se pronajímatelé setkávají, zní: „Kdo má platit koncesionářské poplatky? Já jako vlastník bytu, nebo nájemce?“

Od 1. května 2025 platí nová pravidla, která situaci výrazně zjednodušují.

Co se změnilo?

Díky novele zákona o rozhlasových a televizních poplatcích už nezáleží na tom, kdo vlastní televizor nebo rádio. Nově platí jednoduchý princip…

Nové pravidlo: kdo odebírá elektřinu, ten platí

Zákon nově v podstatě říká:

Poplatky za televizi a rádio platí ten, kdo odebírá elektřinu na dané adrese.

Tzn. ten, kdo má na sebe smlouvu s dodavatelem elektřiny.

Kolik poplatky dělají?

• Televizní poplatek: 150 Kč měsíčně
• Rozhlasový poplatek: 55 Kč měsíčně
• Celkem: 205 Kč měsíčně, tedy 2 460 Kč ročně

Co to znamená pro vás jako pronajímatele?

Pokud je elektřina v bytě psaná na nájemce:
Platí nájemce – automaticky. Vy jako pronajímatel nic neřešíte.

Pokud je elektřina v bytě psaná na pronajímatele:
Platíte vy jako pronajímatel, i když tam bydlí nájemce.

Ale: jako pronajímatel se můžete poplatku zbavit, pokud po výzvě od ČT/ČRo pošlete čestné prohlášení, že v pronajatém bytě nebydlíte a neužíváte zařízení – a uvedete, že byt užívá nájemce.

Když pronajímám více bytů, platím poplatek za každý?

Ano, poplatek platíte z odběrného místa (bytu), pokud:

• jste odběratelem elektřiny (tedy smlouva s dodavatelem je na vás), a
• nepošlete po výzvě čestné prohlášení, že tam nežijete a zařízení nevyužíváte.

Ne, poplatek neplatíte z bytu, pokud:

• je elektřina přepsaná na nájemce (on se stává poplatníkem automaticky), nebo
• elektřina je sice na vás, ale po výzvě ČT/ČRo doložíte čestné prohlášení, že v bytě nebydlíte a zařízení nevyužíváte.

Tedy: Neplatíte poplatky za každý byt, který pronajímáte, ale pouze za ty, kde je elektřina na vás a neprokážete, že tam nebydlíte.

Co když nájemce už platí jinde?

Např. když bydlí „oficiálně“ u rodičů, kde se poplatky už platí.

V takovém případě:

• Může být od dalšího poplatku osvobozen,
• ale musí to sám doložit – čestným prohlášením, po výzvě od České televize nebo Českého rozhlasu, že patří do jiné domácnosti, kde se poplatky už platí.

(Je ale otázkou, zda mu to uznají, protože tím, že si pronajímá váš byt vlastně dokazuje, že v domácnosti rodičů už fyzicky nežije – tedy nepatří do společně posuzované domácnosti. Nad tím se už ale musí zamyslet sám nájemce.)

Kdo je úplně osvobozen?

Některé osoby nemusí platit vůbec, pokud doloží, že splňují jednu z následujících zákonných podmínek:

• jsou osobami s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí, nebo
• jsou osobami s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou (Osvobození platí jak pro tyto osoby žijící samostatně, tak i v domácnosti s jinými osobami
  (§ 4 odst. 1 písm. g) zákona)
• jsou příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi a žijí s osobou, která je s nimi společně posuzovaná (§ 4 odst. 1 písm. b) – v kombinaci s § 4 odst. 2)
• jejich čistý příjem (jednotlivce) za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima (§ 4 odst. 2 písm. a))
• nebo pokud žijí v domácnosti s dalšími osobami a součet všech čistých příjmů v domácnosti je nižší než 2,15násobek životního minima celé domácnosti (§ 4 odst. 2 písm. b))

(Upozornění: Často zmiňované „osvobození pro osoby starší 70 let s příjmem do 1,5násobku životního minima“ není zakotveno v zákoně. Toto pravidlo v minulosti uplatňovala Česká televize jako interní výjimku, ale od 1. 5. 2025 již neplatí.)

Shrnutí pro běžné pronajímatele

Praktické příklady

1. Bydlím ve svém domě a pronajímám jeden byt. Elektřina v bytě je psaná na mě.

• Dům: platíte vy jako běžná domácnost.
• Byt: také platíte vy, protože je na vás elektřina.
• Pokud ale doložíte, že v bytě bydlí nájemce, můžete být osvobozeni.

2. Bydlím ve svém domě a pronajímám dva byty. V jednom je elektřina na mě, ve druhém na nájemce.

• Dům: platíte vy.
• Byt 1 (el. na vás): platíte vy, nebo se zbavíte povinnosti čestným prohlášením.
• Byt 2 (el. na nájemce): platí nájemce, automaticky.

3. Bydlím ve svém domě a pronajímám tři byty. Elektřina je ve všech bytech psaná na nájemce.

• Vy platíte jen za svůj dům.
• Nájemci platí za své byty, nebo se sami prokazují, že už platí jinde.
• Vy nic dál neřešíte.

A co podnikatelé?

Pokud pronajímáte byty jako podnikatel (např. daníte příjmy podle §7 zákona o daních z příjmů), pravidla jsou přísnější:

Pokud máte více odběrných míst (=bytů), více než 25 zaměstnanců, nebo obrat přes 5 milionů Kč, platíte poplatky z každého odběrného místa, bez ohledu na to, kdo tam bydlí.

Většiny běžných pronajímatelů se toho pravidlo ale netýká, protože běžné pronajímání jednoho, dvou bytů, které nejsou vloženy do obchodního majetku, není považováno za podnikání.

Důležité: Povinnost platit vzniká až po výzvě – a nejdříve 30 dnů poté

• Pokud nejste přihlášeni jako poplatník, ale jste odběratelem elektřiny, může vám ČT nebo ČRo poslat výzvu k registraci.
• Pokud do 30 dnů nezareagujete (nepřihlásíte se nebo nepošlete čestné prohlášení), stáváte se poplatníkem automaticky až po uplynutí této lhůty.
• Zákon nepředpokládá automatické zpětné vymáhání poplatků od 1. 5. 2025, dokud výzva nebyla doručena a 30denní lhůta neuplynula.

Dobrá zpráva na závěr

Jako pronajímatel nejste povinen kontrolovat, jestli se nájemce k placení poplatků přihlásil. O to se stará Česká televize a Český rozhlas – podle toho, kdo je veden jako odběratel elektřiny.

Pozor snad jen na situaci, kdy byt pronajmete už vybavený televizí anebo rádiem: V takovém případě se totiž nájemce automaticky ze zákona stane plátcem poplatku (pokud jej neplatí už jinde) a je proto vhodné jej na to upozornit.

V ideálním světě by ta diskuse o placení televizních a rozhlasových poplatků měla vlastně zaznít na začátku každého nájmu: Vyvarujete se tím pozdějších diskusí (jakmile přijde výzva k zaplacení dlužných poplatků) o tom, kdo měl komu co říct, kdo za to může a „já to teda určitě platit nebudu“.

Pavel Řehulka

Otázky a odpovědi:

Musím jako pronajímatel sdělit ČT nebo ČRo, kdo v bytě bydlí?

Ne, nemusíte. Nemáte povinnost nikomu nic hlásit předem. Česká televize ani Český rozhlas vás nijak nezavazují ke spolupráci při vyhledávání poplatníků.

Vaše jediná povinnost nastává až ve chvíli, kdy vám ČT nebo ČRo zašlou výzvu k registraci jako poplatníkovi (protože jste veden jako odběratel elektřiny).

V takovém případě jim můžete zaslat čestné prohlášení, že:

• v daném bytě nebydlíte, a
• nejste uživatelem rozhlasového ani televizního přijímače.

Zároveň můžete uvést, že byt užívá nájemce – ale nejste povinni sdělovat jeho jméno. Uvedení nájemce je pouze doporučené (pomůže to přesměrovat výzvu), ale není to zákonná povinnost.

Jak je to u studentského bydlení s více nájemními smlouvami – jedna domácnost, nebo více?

Podle výkladu zákona č. 348/2005 Sb. je domácností každý okruh osob, které spolu trvale žijí a společně hradí náklady. Pokud máte 3 nájemní smlouvy s nesouvisejícími studenty, kteří:

• si platí nájem odděleně,
• mají oddělené pokoje,
• a nesdílí např. společný rozpočet,

pak se považují za 3 samostatné domácnosti.

Každý z nich tak může být samostatným poplatníkem – ale vzhledem k tomu, že elektřina je obvykle psaná na vás jako pronajímatele, opět záleží, kdo dostane výzvu od ČT/ČRo. Vy se jí můžete zprostit čestným prohlášením.

Jak má vypadat čestné prohlášení pronajímatele?

Zde je jednoduchý vzor:

Čestné prohlášení

Já, [jméno a příjmení], narozený [datum narození], trvale bytem [adresa], jako odběratel elektřiny na adrese [adresa pronajatého bytu], tímto čestně prohlašuji, že:

na této adrese nebydlím,

nejsem uživatelem rozhlasového ani televizního přijímače v daném bytě,

byt je dlouhodobě pronajatý a užíván jinou osobou.

Toto prohlášení činím v dobré víře a s vědomím právních důsledků nepravdivého čestného prohlášení.

V [město], dne [datum]

[vlastnoruční podpis]

* * *

Ze zákona 348/2005, o rozhlasových a televizních poplatcích…

§ 2

Předmět poplatků
(1) Rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, bez ohledu na způsob příjmu (dále jen „rozhlasový přijímač“). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si je poplatník upraví k jinému účelu.

(2) Televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, bez ohledu na způsob příjmu (dále jen „televizní přijímač“). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si je poplatník upraví k jinému účelu.

(3) Ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového i televizního vysílání se platí rozhlasový poplatek i televizní poplatek.

(4) Rozhlasovému nebo televiznímu poplatku nepodléhají

a) telekomunikační zařízení vyrobená výhradně k technické kontrole rozhlasového a televizního vysílání,

b) rozhlasové nebo televizní přijímače, které tvoří součást sbírek muzejní povahy zapsaných v centrální evidenci sbírek3),

c) televizní přijímače, které jsou užívány výlučně pro účely soudního řízení,

d) televizní přijímače, které jsou užívány výlučně ve výrobních procesech a výhradně pro účely zobrazování informací souvisejících s těmito procesy.

§ 3

Poplatník
(1) Poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží4) nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.

(2) Poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží4) nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.

(3) Jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě5), považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen „provozovatel vysílání ze zákona“) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.

(4) Práva a povinnosti právnické osoby, stanovené tímto zákonem, se vztahují na organizační složku státu a územního samosprávného celku obdobně.

§ 4

Osvobození od rozhlasového a televizního poplatku
(1) Od rozhlasového a televizního poplatku jsou osvobozeni

a) zastupitelské úřady České republiky v zahraničí a osoby, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána6),

b) cizinci, kterým nebylo na území České republiky uděleno povolení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu7),

c) provozovatel vysílání ze zákona,

d) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,

e) držitelé licence8) opravňující k rozhlasovému vysílání, jde-li o rozhlasový poplatek,

f) držitelé licence8) opravňující k televiznímu vysílání, jde-li o televizní poplatek,

g) osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou9), pokud jsou osaměle žijící; osvobozeny jsou tyto osoby rovněž v případě, kdy žijí společně v jedné domácnosti,

h) školy zapsané ve školském rejstříku podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),

i) spolky18) a

j) zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením19).

(2) Od rozhlasového a televizního poplatku je dále osvobozena fyzická osoba,

a) jde-li o jednotlivce, jehož čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima10),

b) žije-li v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího čistého příjmu a čistých příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima osob žijících v této domácnosti10).

Při zjišťování příjmů se postupuje podle zvláštního zákona10).

(3) Účinky nově vzniklého nároku na osvobození podle odstavce 1 nastávají prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž důvod pro toto osvobození vznikl. Účinky nově vzniklého nároku na osvobození podle odstavce 2 nastávají prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž poplatník oznámí čestným prohlášením provozovateli vysílání ze zákona, nebo jiné osobě, kterou provozovatel vysílání ze zákona určí (dále jen „pověřená osoba“), okolnosti odůvodňující osvobození; účinky tohoto osvobození končí posledním dnem měsíce, v němž zanikly okolnosti odůvodňující toto osvobození, nejpozději však uplynutím 6 kalendářních měsíců ode dne, kdy nastaly účinky nároku na osvobození. Fyzická osoba, na kterou se osvobození podle odstavce 2 vztahuje, je povinna na výzvu provozovatele vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osoby písemně doložit kopií rozhodnutí nebo oznámení úřadu státní sociální podpory11) okolnosti prokazující osvobození.

§ 5

Základ poplatků
(1) Poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku.

(2) Rozhlasový poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti12) s poplatníkem rozhlasového poplatku, který splnil oznamovací povinnost uloženou v § 8 odst. 2. Televizní poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti12) s poplatníkem televizního poplatku, který splnil oznamovací povinnost uloženou v § 8 odst. 2.

(3) Poplatník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, platí rozhlasový poplatek a televizní poplatek

a) při počtu 25 až 49 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši pětinásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku,

b) při počtu 50 až 99 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši desetinásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku,

c) při počtu 100 až 199 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši dvacetinásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku,

d) při počtu 200 až 249 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši třicetinásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku,

e) při počtu 250 až 499 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši sedmdesátinásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku a

f) při počtu více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši stonásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku.

(4) Poplatník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, který zaměstnává nejvýše 24 osob, rozhlasový poplatek a televizní poplatek neplatí.

(5) Ustanoveními odstavců 3 a 4 není dotčena povinnost platit poplatky podle odstavce 1.

(6) Počtem zaměstnanců se pro účely odstavců 3 a 4 rozumí počet zaměstnanců přepočetný na plné pracovní úvazky.

(7) Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, která pronajímá dopravní prostředky, jejichž příslušenstvím je rozhlasový nebo televizní přijímač, platí rozhlasový poplatek nebo televizní poplatek za každý takový dopravní prostředek. Ustanovení odstavců 3 až 5 tím nejsou dotčena.

(8) Změny v základu rozhlasového nebo televizního poplatku jsou účinné od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona.

§ 6

Výše poplatků
(1) Měsíční výše rozhlasového poplatku činí 55 Kč a měsíční výše televizního poplatku činí 150 Kč.

(2) Měsíční výše rozhlasového poplatku a televizního poplatku se zvýší o 6 % vždy k 1. červenci kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž součet inflace za předcházející roky od posledního zvýšení rozhlasového poplatku a televizního poplatku překročí 6 %. Výše rozhlasového poplatku a televizního poplatku se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(3) Ministerstvo kultury vyhlásí měsíční výši rozhlasového poplatku a měsíční výši televizního poplatku podle odstavce 2 sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

§ 7

Placení poplatků
(1) Poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo nebo prostřednictvím pověřené osoby.

(2) Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.

(3) Je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem13), nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce.

(4) Poplatník může po dohodě s provozovatelem vysílání ze zákona, popřípadě pověřenou osobou zaplatit rozhlasový nebo televizní poplatek předem za více kalendářních měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kalendářní rok.

(5) Odhlásí-li se poplatník z evidence poplatníků nebo změní-li poplatník počet zaměstnanců rozhodný pro určení výše rozhlasového poplatku a televizního poplatku podle § 5 odst. 3 nebo změní-li počet dopravních prostředků podle § 5 odst. 7, zaplatí rozhlasový nebo televizní poplatek v původní výši rovněž za měsíc, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona. Případné přeplatky provozovatel vysílání ze zákona, popřípadě pověřená osoba vrátí.

§ 8

Evidence poplatníků
(1) Správcem14) evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je provozovatel vysílání ze zákona. Provozovatel vysílání ze zákona vede evidenci poplatníků, pokud k tomu nezmocní pověřenou osobu, která je v takovém případě zpracovatelem14) evidence poplatníků.

(2) Poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek.

(3) Poplatník je v oznámení podle odstavce 2 dále povinen uvést

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu a datum narození, jde-li o fyzickou osobu,

b) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání, identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), počet zaměstnanců podle § 5 odst. 3 a počet dopravních prostředků podle § 5 odst. 7, jde-li o fyzickou osobu, která je podnikatelem,

c) obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo, identifikační číslo, počet zaměstnanců podle § 5 odst. 3 a počet dopravních prostředků podle § 5 odst. 7, jde-li o právnickou osobu,

d) název, sídlo, identifikační číslo a počet zaměstnanců podle § 5 odst. 3, jde-li o organizační složku státu nebo územního samosprávného celku.

(4) Poplatník je povinen písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě změny ve skutečnostech uvedených v odstavci 3 do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala; změnu počtu zaměstnanců oznamuje pouze v případě, že je rozhodná pro určení výše rozhlasového poplatku a televizního poplatku podle § 5 odst. 3..

(5) Je-li poplatníkem fyzická osoba, u které nastaly účinky osvobození od rozhlasového a televizního poplatku podle § 4 odst. 2, je povinna oznámit zánik okolností odůvodňujících osvobození do 15 dnů ode dne jejich vzniku.

(6) Z evidence poplatníků rozhlasového poplatku nebo televizního poplatku je do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení, povinen odhlásit se poplatník, který

a) přestal být poplatníkem podle tohoto zákona,

b) byl osvobozen podle § 4 odst. 1,

c) neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek podle § 5 odst. 2.

(7) Při odhlášení je poplatník povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá ze skutečností podle odstavce 6. Odhlašuje-li se z evidence poplatníků fyzická osoba, která podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový poplatek nebo televizní poplatek, je v čestném prohlášení povinna dále uvést jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti a který splnil oznamovací povinnost podle odstavce 2.

(8) Provozovatel vysílání za zákona je za účelem kontroly dodržování tohoto zákona oprávněn zjišťovat údaje o neevidovaných poplatnících a vést jejich evidenci v rozsahu stanoveném v odstavci 10.

(9) Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům15) je povinen na požádání sdělit provozovateli vysílání ze zákona, se kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům předá do 30 dnů ode dne doručení žádosti vedle adresy odběrného místa následující údaje: jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu odběratele, který je fyzickou osobou, jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo odběratele, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je právnickou osobou, název, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům je oprávněn požadovat po provozovateli vysílání ze zákona úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v přímé souvislosti se splněním jeho žádosti. Provozovatel vysílání ze zákona může takto získané údaje užít pouze za účelem a způsobem uvedeným v odstavci 8.

(10) Provozovatelé vysílání ze zákona jsou oprávněni předávat si navzájem údaje z evidence poplatníků za účelem jejich zjištění nebo ověření.

§ 9

Přirážka k poplatkům
(1) Poplatník, který

a) nesplnil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 až 4 ve stanovené lhůtě,

b) při plnění oznamovací povinnosti podle § 8 odst. 3 nepravdivě uvedl nižší počet zaměstnanců nebo dopravních prostředků podle § 5 odst. 7,

c) uvedením nepravdivých údajů dosáhl neoprávněného osvobození od povinnosti platit rozhlasový nebo televizní poplatek,

d) uvedením nepravdivých údajů dosáhl neoprávněného odhlášení z evidence poplatníků,

je povinen zaplatit Českému rozhlasu kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 5 000 Kč v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. Pokud tak učinil v souvislosti s placením televizního poplatku, je povinen zaplatit České televizi kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 10 000 Kč.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník splnil všechny své povinnosti včetně zaplacení dlužných rozhlasových nebo televizních poplatků ještě před tím, než byl provozovatelem vysílání ze zákona vyzván k zaplacení přirážky.

(3) Poplatník, který je fyzickou osobou, který ve stanovené lhůtě nesplnil povinnost podle § 8 odst. 5 nebo některou z povinností uložených v § 8 odst. 6, a současně přestal platit rozhlasový nebo televizní poplatek, je povinen zaplatit provozovateli vysílání ze zákona přirážku ve výši 1 000 Kč. Poplatník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, který ve stanovené lhůtě nesplnil některou z povinností uložených v § 8 odst. 6 písm. a) nebo b), a současně přestal platit rozhlasový poplatek nebo televizní poplatek, je povinen zaplatit provozovateli vysílání ze zákona přirážku ve výši 1000 Kč.

§ 10

Vymáhání dlužných poplatků a přirážky k poplatkům
Nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.